V podzimní době je v nabídce zeleniny v obchodě i na trhu krásný celer, ze kterého můžeme uvařit výbornou polévku. Když k ní přidáme pohankové těstoviny, získáme vydatný a na minerální látky bohatý pokrm, který lze podat k obědu i k večeři. Přitom jeho příprava není nijak složitá.
Na polévku je vhodné zakoupit celou bulvu i s natí, kterou použijeme též do polévky, ale jen na vyvaření. Z celeru odkrojíme stonky s listím, ty umyjeme zvlášť, a bulvu s mrkví a cibulí očistíme. Připravenou zeleninu nakrájíme na hrubé kousky, celer a cibuli jen na větší a mrkev stačí rozkrojit podélně.
Zeleninu vložíme do hrnce, zalijeme vodou, přidáme stonky celerové natě, které je dobré svázat či jen omotat bílou režnou nití, aby se nám pak po uvaření lépe z polévky vyjmuly. Lístky ze stonků otrháme a použijeme pak v závěru jako zelenou nať. Samotné celerové stonky nejenže dodají další hodnotné látky do polévky, ale navíc ji provoní specifickou vůní.
Do hrnce přidáme i malou lžičku mořské soli a veškeré uvedené koření a vše dáme vařit. Vaříme do měkka. Dle velikosti kousků bychom měli mít obsah dostatečně provařený a měkký od varu asi za 20 minut. Uvařenou polévku necháme prochladnout, protože ji budeme mixovat a vařící tekutinu většina plastových nádob mixérů nesnese. Z polévky vyjmeme celerové stonky, bobkové listy a kuličky nového koření a také mrkev. Tu nakrájíme na plátky zvlášť.
Vývar s celerem a cibulí rozmixujeme, vrátíme do hrnce a do polévky přidáme pokrájenou mrkev. Nyní můžeme v polévce ještě uvařit pohankové těstoviny anebo je již jenom vložit předem uvařené. Většinou je vařím v osolené vodě zvlášť přímo ve větším množství a do polévky je přidám až v této fázi jen na zahuštění. Nepoužité uvařené těstoviny dobře poslouží jako další surovina třeba do těstovinového salátu.
Hotovou polévku dochutíme sojovou omáčkou a omastíme ji kvalitním panenským olejem. Již nevaříme. Zde mám nejlepší zkušenosti s olejem řepkovým, ale výborný bude i sezamový popř. panenský olej slunečnicový.
Část lístků z natě celeru nasekáme na drobné kousky a polévku jimi barevně na talíři ozdobíme. Zbytek vložíme do igelitového sáčku nepokrájené a dáme zamrazit dle postupu v článku o uchování zelených natí.
Milá Sisko, přeji dobrý den a děkuji za pochvalu stránek. K Vaší připomínce mohu dodat jenom toto. Ano, v celku máte pravdu, ale Vámi uvedené postupy se týkají především zachování minerálů. Buď v zelenině, chceme-li ji jako jenom čistě vařenou třeba na přílohu, to ji pak vkládáme do vařící osolené vody a po uvaření ji vyjmeme a přiložíme k jídlu nebo chceme-li získat pouze silný zeleninový vývar s minerály ze zeleniny, tak je vhodné a lepší vařit zeleninu ve vodě neosolené a vložit to vše do vody studené. Po uvaření se zelenina z vývaru vyjme. Vodu zde není vhodné solit, protože vzhledem k osmotické rovnováze iontů by se při přítomnosti soli ve vodě ty minerály neměly takovou možnost dostat ze zeleniny do vývaru, neboť i zde platí chemické zákony o iontové rovnováze...jak si pamatuji ze studia chemie na VŠCHT :-)
V uvedeném receptu zde jsem jen špatně původně občas uvedla, že se jednalo o vývar. Myslela jsem ale spíš polévku, ale je to tak trochu kombinace obou. Už jsem to v textu opravila...
Vše co v hrnci vaříme v polévce vždy zůstat nemusí. To co tam v závěru již nechceme a sloužilo jenom právě k obohacení pro ty minerální látky, to pak před podáním či závěrečným mixováním vyjmeme. Ale polévku to obohatí o další minerály, které se do ní vyvaří.
Postup při vaření polévky, tedy přesně to, zda vkládám zeleninu do horké či studené voda a také, zda je osolena či ne, není třeba zas tak striktně dodržovat, protože je celkem jedno, zda minerály zůstanou v tekutině ( mohu to nazvat polévkou nebo i vývarem :-) ) kolem zeleniny nebo v zelenině, která v polévce stejně zůstane a sníme ji také :-) Takže je tak celkem také u polévky jedno, zda vše dám na začátku do hrnce včetně soli nebo ne nebo zda to dám do vody horké nebo ne....Občas se mi stává, že přidávám do polévky co objevím v lednici a to již voda vaří a vrásky si z toho nedělám vůbec...
Zdravím. Alemari