Pohanka v současné době slaví renezanci a je to moc dobře, protože tak cenný zdroj rutinu pro naše cévy hned tak v jiné plodině nenajdeme. Abychom rutin zachovali v tomto pokrmu v co největším množství uvaříme pohankové krupky „v peřinách“.
Tento způsob patří k nejšetrnější přípravě vaření pohanky. Společně se zeleninou získáme plnohodnotný pokrm plný minerálních látek a současně i vitamínů. Kvalitní tuky si pak přilijeme. :-)
Odvážené množství pohanky je tak právě pro jednu osobu, a tak si dle počtu osob množství ingrediencí násobíme. K vaření je vhodné použít hrneček se širším dnem. Voda bude nad pohankou v nižší vrstvě a pohanka pak lépe nabobtná.
Pohanku raději prohlédneme a odstraníme zbylé tmavé ostré slupky. Nebývá jich mnoho, ale mohou se v ní ještě vyskytovat. Pohanku je vhodné před další přípravou krátce a rychle promýt, nejlépe na sítku či cedníku.
Promytou pohanku vyklepneme ze sítka do hrnce, zalijeme přesným množstvím vody, mírně osolíme a přidáme koření dle chuti. Pakliže ještě nemáme zkušenosti s ochucováním pohanky, volíme na jednu porci od každého koření větší špetku, jako když solíme.
Pohanku nezakrýváme a přivedeme k varu. Jakmile var proběhne v celém obsahu, což poznáme, že se pohanka zpění tak, že nám málem „uteče z hrnce“ :-), tak ji odstavíme z ohně a přikryjeme. To bude vše. Víc se už vařit nebude.
Celý hrnec zabalíme do utěrky a vložíme do peřin. V peřinách necháme pohanku odpočívat minimálně 50 minut, ale můžeme klidně déle. Zachová se při teplotě i po dvou hodinách a bude připravena hned k jídlu.
Připravenou pohanku před servírováním ještě v hrnci dochutíme sojovou omáčkou „Tamari“ a též i omastíme. Nebo ji můžeme pokapat lžičkou kvalitního panenského oleje až na talíři. V našem případě je použit žluťounký panenský olej řepkový.
Pohanku ozdobíme pokrájeným pórkem a obložíme zeleninou. Podáváme jako dělenou stravu.
Jako zelenina je na přílohu výborná čerstvá mrkev, salát ze strouhané červené řepy a v zimním období je výborné kysané zelí.